Kultura v Holešově
Můžete zde najít:
- Zámek
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kaple svatého Kříže z roku 1662
- Kaple svatého Martina
- Morový sloup u kostela z počátku 18. století, vysoký 7 m
Židovské ghetto
K výrazným rysům města patřila od 15. století do 40. let 20. století početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30 % tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. „Židovský Holešov“ (tzv. „Židovna“) pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno.
Rodáci
- Zdeněk Bardoděj (1924-2008) - toxikolog
- Jaroslav Böhm (1901–1962) - archeolog
- Theodor Čejka (1878–1957) - jeden ze zakladatelů esperantského hnutí v českých zemích
- Růžena Děcká (*1946) - cimbalistka a pedagožka
- Miroslav Lorenc (1896-1943) - český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje
- Mirko Očadlík (1904-1964) - hudební vědec, kritik a pedagog
- Ludmila Plecháčová-Mucalíková (1910-2004) - česká historička a vlastivědná pracovnice
- Aleš Podhorský (1900-1964) - divadelní režisér, herec a pedagog
- Josef Rafaja (*1951) - varhaník
- František Xaver Richter (1709-1789) - hudební skladatel a houslista
- Jan Schneeweis (1904-1995) - klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
- Jaroslav Simonides (1915-1996) - překladatel
- Jiří Voženílek (1909–1986) - architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog