Holešov

         Můžete zde najít:

• Zámek
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kaple svatého Kříže z roku 1662
• Kaple svatého Martina
• Morový sloup u kostela z počátku 18. století, vysoký 7 m

         Židovské ghetto

K výrazným rysům města patřila od 15. století do 40. let 20. století početná židovská           komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30 % tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. „Židovský Holešov“ (tzv. „Židovna“) pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno.

Rodáci

• Zdeněk Bardoděj (1924-2008) - toxikolog
• Jaroslav Böhm (1901–1962) - archeolog
• Theodor Čejka (1878–1957) - jeden ze zakladatelů esperantského hnutí v českých zemích  
• Růžena Děcká (*1946) - cimbalistka a pedagožka
• Miroslav Lorenc (1896-1943) - český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje
• Mirko Očadlík (1904-1964) - hudební vědec, kritik a pedagog
• Ludmila Plecháčová-Mucalíková (1910-2004) - česká historička a vlastivědná pracovnice
• Aleš Podhorský (1900-1964) - divadelní režisér, herec a pedagog
• Josef Rafaja (*1951) - varhaník
• František Xaver Richter (1709-1789) - hudební skladatel a houslista
• Jan Schneeweis (1904-1995) - klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
• Jaroslav Simonides (1915-1996) - překladatel
• Jiří Voženílek (1909–1986) - architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog